Myšlenka stát se ekologickým zemědělcem je ve mně již mnoho let, přizpůsobil jsem tomu i své vysokoškolské vzdělání, při němž jsem se seznámil se svou manželkou. Zdravé životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, welfare zvířat mi jsou niterně blízké. Jsem rodák z Malovic, na statek jsem za babičkou a dědou docházel prakticky denně. Prožil jsem tu krásné dětství. Statek mi daroval dědeček, který jej dostal od svého otce, zkrátka dědil se z generace na generaci v naší rodině od nepaměti. Tohle mé předky stálo mnoho tvrdé práce a mnoho úsilí, mnoho problémů s vrchností (velmi slušně řečeno), mnoho křivd a lidského utrpení zejména v 50. letech. Děda přivykl a smířil se se situací vyplývající z okolností, což vedlo k tomu, že všechny objekty poměrně dost zchátraly. Babička s dědou si drželi jednu dvě krávy, několik ovcí a drůbež. Po smrti babičky se vše zredukovalo pouze na chov slepic a postupně se vytrácel smysl toho všeho co tu bylo. Avšak my s manželkou nechceme být ta generace, která pošle k zemi obrovskou stodolu, maštal na 22 krav, která tu stojí v téhle podobě 150 let a další hospodářské budovy, jejichž zdi tu byly jistě před 300 lety. Po pár letech, kdy jsme s manželkou museli přednostně zrekonstruovat obytnou část a vyřešit neodkladný havarijní stav celého statku, přišel čas vdechnout alespoň části objektu nový život.
Statek se nachází poblíž městečka Netolice (okr. Prachatice). Okolí je prosté znečišťovatelů typu spalovny, průmyslové podniky či skládky odpadu.
Statek je zaměřen na chov nosnic – produkci bio vajec. Hlavním produktem budou vejce v kvalitě bio – tedy až budeme mít vyřízené patřičné certifikáty. Ty už vyřízené máme, jsme zařazeni mezi ekologické zemědělce, ale musíme ještě počkat než uplyne přechodné období, a pak teprve můžeme na své výrobky použít značku BIO, do té doby musíme vše dělat jako BIO (např. krmit BIO krmivy, nepoužívat jiná léčiva než ta povolená pro ekologické zemědělství atd.). Je to “trošku“ likvidační, ale už je to tak, takže se tomu musíme přizpůsobit.
